Výzkum vlivu uzemnění na bolest a svalovou únavu

Následující studie se zabývají tím, jak může uzemnění účinně pomoci:

Snížení zánětu a bolesti
Snížení poškození svalů
Urychlení zotavení po zranění

Účinnost uzemněného spánku na zotavení po intenzivním zatížení svalů

Frontiers in Physiology, leden 2019. (Plný text k dispozici)

Muller E et al.

Tato univerzitní studie se zabývala vlivem uzemněného spánku po dobu 10 dnů s ohledem na zotavení ze svalové bolesti a ze sportovního výkonu po intenzivním cvičení.

Bylo vybráno 22 zdravých účastníků, z nichž každý absolvoval 20minutový intenzivní běh z kopce na běžeckém pásu, což je cvičení, které bylo vybráno proto, že vyvolává dlouhodobou svalovou bolestivost a únavu. Poté bylo náhodným výběrem vybráno 12 účastníků, kteří přespali přes noc na uzemněném lůžku, a 10 účastníků, kteří byli přes noc uzemněni fiktivně (jejich uzemňovací přívod byl upraven tak, aby účastníci nevěděli, zda jsou uzemněni, či nikoli).

Testování proběhlo před cvičením (pro stanovení základní hodnoty) a poté po cvičení ve dnech 1,2,3,5,7 a 10. Zahrnovalo to testování, jak účastníci vnímají bolestivost svalů, hladinu kreatinkinázy v krvi (CK), maximální dobrovolnou izometrickou kontrakci (MVIC) pro obě nohy a schopnost provést skok s protipohybem a skok z místa. Čtyři účastníci byli vybráni pro podrobnou analýzu krevního obrazu a zánětlivých markerů.

Výsledky u skupiny s uzemněním ukázaly rychlejší zotavení, méně výrazné markery poškození svalů a méně zánětů.

Krevní testy ukázaly, že zánětlivé markery spojené s poškozením svalů, jako jsou IP-10, MIP-1a a sP-Selectin, byly nižší ve skupině s uzemněním ve srovnání se skupinou bez uzemnění. U uzemněné skupiny byl také zaznamenán nižší nárůst kreatinkinázy (enzym používaný k testování zánětu) po cvičení než u neuzemněné skupiny. Kreatinkináza je svalový protein, který se po cvičení uvolňuje do krevního oběhu a je spojován s DOMS neboli opožděným nástupem svalové bolesti.

Byl také zjištěn výrazný rozdíl mezi koncentrací a typem červených krvinek (hemokoncentrace). U skupiny s uzemněním nedošlo k žádné změně, zatímco u skupiny s neuzemněnými krvinkami došlo během 2. až 7. dne k výraznému nárůstu. Výzkumníci předpokládali, že volné zemské elektrony zabraňují zánětu nebo jej snižují, což by mohlo být také jedním z důvodů neovlivněné hemokoncentrace i tlumené reakce kreatinkinázy. Obvykle je hemokoncentrace po cvičení vyvolána ztrátou vody.

Výsledky této předběžné studie však naznačují, že uzemněný spánek by mohl zabránit fenoménu hemokoncentrace prostřednictvím snížení viskozity krve a zlepšení krevního oběhu.

Pilotní studie vlivu uzemnění na opožděnou svalovou bolestivost

Journal of Alternative Complementary Medicine, 2010 březen; 16 (3): 256-73. (Plný text k dispozici).

Brown D, Chevalier G, Hill M.

Shrnutí:

Účelem této studie je určit markery, které mohou být důvodem k dalším studiím účinků uzemnění na opožděnou svalovou bolestivost (DOMS).

Této pilotní studie se zúčastnilo osm zdravých osob. Všichni účastníci prováděli specifické cvičení na lýtka, které mělo vyvolat DOMS ve svalech gastrocnemius na nohou. Náhodným výběrem byly čtyři subjekty uzemněny přes noc na uzemňovací podložce. Kromě toho jim byly na svaly gastrocnemius a na spodní část chodidel umístěny uzemňovací náplasti. Další čtyři subjekty podstoupily stejnou léčbu s tím rozdílem, že jejich uzemňovací systémy byly upraveny tak, aby se zabránilo spojení se zemí.

Na konci studie byly změřeny a porovnány krevní markery a enzymy. Parametry ukázaly, že uzemnění změnilo aktivitu imunitního systému, což pomohlo ke zmírnění bolesti a rychlejšímu zotavení z DOMS.

Uzemnění po mírných kontrakcích snižuje poškození svalů

Open Access Journal of Sports Medicine, 2015. (Plný text k dispozici).

Brown R, Chevalier R, Hill M.

Shrnutí:

Cílem této následné studie je zjistit účinky uzemnění na bolestivost svalů pomocí vlastního hlášení o bolesti a měření kreatinkinázy (CK) a kompletního krevního obrazu. Kreatinkináza (CK) je enzym používaný při testech zánětu svalů.

Do této studie bylo zařazeno 32 zdravých mladých mužů, kteří byli náhodně vybráni do skupiny s uzemněním a do skupiny s falešným uzemněním.

První a druhý den se účastníci pět minut rozcvičovali a dalších pět minut dostali pokyny. Poté účastníci po dobu 10 minut prováděli pokrčení kolen. Poté účastníci přistoupili k uzemnění těla nebo falešnému uzemnění po dobu čtyř hodin. Seděli v místnosti, zatímco na čtyřhlavý sval stehenní měli umístěny uzemňovací náplasti a bosé nohy si položili na uzemňovací podložky. Skupina s falešným uzemněním si nebyla vědoma, že jejich výrobky nejsou správně uzemněny. Všichni účastníci mohli po dobu uzemnění jíst, pít a používat elektronická zařízení.

Testování pokračovalo 3. a 4. den sledováním krve a uzemněním, ale bez cvičení. Účastníci se během testovacího období uzemňovali po dobu 8 hodin.

Svalový zánět (hladina CK) se významně zvýšil u osob s falešným uzemněním, ale u osob s uzemněním se CK významně nezvýšil. Druhý den byl mezi oběma skupinami velký rozdíl. Třetí den se hladiny CK u obou skupin vrátily na hodnotu před cvičením. Uzemnění snížilo úbytek CK z poraněných svalů, což svědčí o hojivém účinku.

Mezi oběma skupinami však nebyl žádný rozdíl ve vlastním hodnocení bolesti, možná proto, že všichni účastníci byli fit, aktivní, zdraví a zvyklí pravidelně cvičit.

Laboratorní testy prokázaly rozdíly v krevních markerech. Počet neutrofilů (typ bílých krvinek) v krvi byl statisticky významný. Neutrofily jsou bílé krvinky, které zánět rozjíždějí (prozánětlivé působení) a později jej likvidují (protizánětlivé působení). Druhý den došlo u uzemněných skupin k nárůstu neutrofilů, zatímco u neuzemněných skupin k jejich poklesu. Třetí den se obě skupiny téměř vrátily k hodnotám z třetího dne.